V úvodu svého vystoupení seznámil účastníky konference s tím, jaký je současný stav českého zemědělství ve srovnání s rokem 1990, kdy začal společensko-ekonomický proces transformace českého zemědělství a tím i života našich občanů na českém venkově.

V prvé řadě uvedl několik čísel z oblasti živočišné výroby. Například, pokud jde o skot v roce 1990 bylo u nás 3.506.000 ks, zatímco v roce 2020 to bylo jen 1.404.117 ks. což je úroveň 40 % oproti roku 1990.

Obdobně pokles nastal i v počtu dojnic. V roce 1990 to bylo 1.236.000 ks, v roce 2020 357.014 ks, to je pokles na 28,9 %. Rovněž, pokud jde o produkci mléka v litrech, tak v roce 1990 to bylo 4.802.000.000 nadojených litrů a v roce 2020 jen 3.083.800.000 litrů, což je pokles na 64,2 % původní úrovně. Takže, ve srovnání s počtem snížení počtu dojných krav, za toto 30leté období, kdy klesla produkce mléka na 64,2 % původních hodnot, nebyl tak výrazný propad v nadojených litrech dán tím, že se během uplynulých let značně zvýšila užitkovost krav chovaných ve stájích u nás.

V rámci této tabulky byl uveden i pokles produkce hovězího masa v tunách živé hmotnosti (což znamená, že krávy jdou v podstatě na vývoz k jejich dalšímu zpracování). V roce 1990 bylo vyprodukováno 509.000 t. a v roce 2020 164.900 t., což je na úrovni 32,4 % původní hodnoty.

Ve svém komentáři k předneseným číslům Zdeněk Jandejsek prohlásil, že žádná rozvinutá země prostě nepřipustila takový vývoj. Výsledkem těchto ekonomických změn je to, že v případě vypuknutí konfliktu nebo přírodní katastrofy je naše obyvatelstvo bez dostatečné potřeby mléka, mléčných výrobků, masa, vajec, ovoce a zeleniny, brambor atd. Načež dodal, že pokles živočišné výroby za těch 30 let, a zejména po vstupu České republiky do EU v roce 2004, znamená, že zemědělcům chybí hnůj, chlévská mrva, aby mohli nadále zúrodňovat svá pole. Takže, oslabování přísunu organického hnojiva do půdy po dlouhá léta působí na snižování úrodnosti půdy a její devastaci.

Načež tato fakta podpořil i dalšími údaji, v nichž uvedl i řadu údajů pro srovnání se zahraničím, pokud jde o produkci mléka. V České republice í. Pokud jde o produkci mléka, tak v ČR se produkuje 75.000 litrů mléka na 100 hektarů zemědělské půdy. V sousedním Německu je to 170.000 l/100 ha zemědělské půdy, tj. nárůst na 227 % původní hodnoty produkce mléka v České republice. V Nizozemí se produkuje 621.000 l/100 ha zemědělské půdy, tj. 828 %.

Přičemž dodal, že je úsměvné, když mají čeští zemědělci slyšet od „odborníků“, že mléka je u nás nadbytek a je nutné snižovat stavy skotu. Zároveň ironicky podotkl, že i poslední kus skotu bude nadbytečný, jelikož ve starých členských zemí EU stoupla produkce mléka, a to v Německu o 7 % a v Irsku až do výše 29 %.

Poté Zdeněk Jandejsek zveřejnil čísla, která se týkají počtu prasat a produkce vepřové masa. V roce 1990 bylo v České republice 4.790.000 ks prasat, zatímco v roce 2020 to bylo jen 1.404.000 ks, což je pokles na úroveň 29,3 procenta. V případě prasnic v roce 1990 bylo 311.000 ks, v roce 2020 87.000 ks, což je pokles na 27,9 %. Pokud jde o produkci vepřového masa v tunách, to je v živé hmotnosti, v roce 1990 to bylo 763.000 t. a v roce 2020 294.600 t., což je pokles na úroveň 38,5 % původní hodnoty.

Ve svém dalším komentáři Zdeňek Jandejsek konstatoval, že je to až neuvěřitelné, že se, za dobu 31letého úsilí o devastaci české živočišné výroby, podařilo tuto výrobu dostat úroveň na měně než 30 %, zatímco uvedené staré země EU několikanásobně zvyšovaly výrobu, a to přestože máme společný trh a přitom v roce 1990 byla výroba v těchto zemích obdobná.

Načež dodal, že pokud by zemědělská politika nebyla u nás nastavena ve prospěch extenzivní výroby, ale ve prospěch skutečných hospodářů, kterých máme dostatek, nebyli bychom na pokraji likvidace některých odvětví živočišné výroby.

Více info na novarepublika.cz

Komentáře