Ilustrační obrázek foto Pixabay

V ČR je profesor Turánek, který působí na České akademii věd, na Masarykově univerzitě v Brně a zároveň i jako vedoucí vývoje a výzkumu v soukromé farmaceutické firmě. Jako vědec se zabývá vývojem a výzkumem vakcín, imunologií, farmakologií a nanotechnologiemi, přesněji novými biokompatibilními nanosystémy, které se využívají při vývoji nových forem léků a při konstrukci i nových vakcín. Z jeho názorů jsem vybral:

A) mRNA vakcíny – vize a skutečnost

Ve farmaceutickém průmyslu vznikla vize, že bude existovat celosvětová síť pracovišť, kde se bude dát připravit mRNA vakcína. Když se objeví nový patogen, tak dnes umíme velmi rychle vysekvenovat genom daného patogenu, ten lze během pár dní rozeslat e-mailem do celého světa a na těch pracovištích může být do týdne připravena vakcína pro celý svět. Při realizaci této představy se musí skloubit medicínský výzkum se zájmy farmaceutického průmyslu, ale i překonat legislativní podmínky, což vyžaduje složitě povolovací řízení. Nyní pro farmaceutické firmy přišla, jako přímo dar z nebe, koronavirová pandemie. Najednou jde všechno stranou, povolování je mnohem rychlejší a podařilo se i experimentální vakcíny přetlačit na trh a do běžné praxe, aniž by nejprve byla jejich bezpečnost a účinnost dostatečně prověřena.

B) Použita byla platforma vyvinutá pro genovou terapii rakoviny, avšak nevhodná pro vakcíny

Specifické problémy spojené s dnešními mRNA vakcínami jsou technologického rázu. Molekula mRNA je velmi křehká a mimo buňku ji okamžitě zničí příslušné enzymy, protože tam mRNA nemá co hledat. Proto, aby se dala použít i mimo buňky, je třeba ji stabilizovat, chránit. Původně byla taková technologie vyvinuta pro genovou terapii rakoviny, pro cílenou dopravu léčiva do nádoru. A vzhledem k cíli zničit rakovinovou buňku bylo vyvinuto i složení takových protirakovinných léků. Pro sbalení a stabilizaci RNA molekuly se do receptury přidávají kationické lipidy. Ty jsou však pro buňku toxické, narušují komunikaci v buňce, což se při léčbě rakoviny může s výhodou využít k hubení rakovinných buněk. Ale při vývoji vakcín je tato toxicita ničící buňky nežádoucí. Moderna – obsahuje přirozený kationický lipid sfingomyelin, ten ve vyšších dávkách buňky zabíjí. Pfizer-BioNTech – obsahuje syntetický kationický lipid. Celý proces výroby probíhá tak, že mRNA se sbalí kationickým lipidem, celé se to obalí do nějakého fosfolipidového obalu, a aby tato částice o rozměru 80 – 100 nanometrů mohla v těle putovat, je pokryta ještě polyethylenglykolem (PEG). PEG zajišťuje, že tato částice může cirkulovat v krvi poměrně dlouho, desítky hodin. To, co je výhodné pro léčbu rakoviny, není určeno pro vakcínu. Prof. Turánek se spolu s kolegy z VŠ chemicko-technologické dlouhodobě zabývá vývojem kationických lipidů a patentovaly některé kationické lipidy, které jsou poměrně málo toxické a daly by se použít i pro bezpečné vakcíny. Jeho tým právě tyto bezpečné lipidy nabídl vývojářům z BioNTechu. Jenže oni to měli všechno již odzkoušeno při léčbě rakoviny už i na zvířatech a měnit celou platformu nechtěli, museli by se vrátit na začátek. Tak využili zjednodušení povolovacích procedur a jen genovou léčbu rakoviny překlopili do výroby vakcín. Profesorovi Turánkovi řekli na rovinu: to nemůžeme měnit, stálo to už příliš mnoho peněz.

C) Co se děje v těle, když vás zaočkují do ramenního svalu takovou vakcínou?

1) Podle posledních uvolněných výsledků asi polovina té dávky ve svalu zůstane, ale zbytek se odplaví a dostane se do krve a odtud do jater, sleziny, mozku, malé ale ne zanedbatelné množství do vaječníků, u mužů do varlat. Dívkám to skončí ve vaječnících, takže ještě dříve než dospějí, mohou být tou vakcínou poznamenány, může být poškozena jejich schopnost mít v budoucnosti děti. Je tam pak další věc, o které se nemluví, a to je podobnost s proteinem, který se jmenuje syncytin a je zodpovědný za tvorbu placenty, a může tam docházet k poškozování placenty protilátkami proti S-proteinu. Na nic z toho se nebere ohled a rovnou se spustila kampaň vakcinace žen v produktivním věku či rovnou dětí.

2) Očkování do ramene, kde je velký pletenec nervů ovládajících celou ruku, znamená, že netrefit přitom do blízkosti nervu, je téměř nemožné. A protože kationický lipid ve vakcíně způsobuje záněty, je zdokumentována celá řada případů ochrnutí následkem zánětlivého onemocnění nervů.

3) Z problémů, které se projevují rychleji, víme o mikroemboliích – to už je popsáno na molekulární, buněčné i celotělové úrovni. První si toho všimli Američané, protože tam bylo těch úmrtí po této vakcinaci hodně, když při pitvách polovina lidí měla embolie v plicích, ledvinách, mozku či periferních cévách, přičemž se dá říci, že je dnes již zdokumentováno jak to S-protein způsobil.

Ukazuje se, že S1 podjednotka S-proteinu velmi dobře proniká přes mozkomíšní bariéru. S tím souvisí druhá indicie: ta S1 podjednotka se naváže na fibrin nebo fibrinogen a vytvoří sraženinu, kterou nedokážou rozpustit enzymy na rozpouštění krevních sraženin. To je další zajímavá stopa vedoucí k úmrtím lidí po mikroemboliích v CNS.

4) Máme platformu, která není ještě otestována, a používáme ji k expresi proteinu, který evidentně odpovídá za negativní účinky samotné infekce. Zde je spojena nová, v podstatě neprověřená mRNA technologie s S-proteinem, který je hlavní patologickou komponentou viru. Nemáme kontrolu nad tím, kam se ty mRNA částice dostanou a když dojde k produkci toho S-proteinu (spike proteinu), nemáme kontrolu ani nad množstvím, které se v různých orgánech vytvoří. To jsou dva velké problémy těchto genetických vakcín oproti klasickým inaktivovaným nebo rekombinantním vakcínám. Ukázalo se, že po vakcinaci mRNA vakcínami je v krevní plazmě poměrně vysoká hladina S-proteinu, s těmito účinky, přičemž všechny účinky ani neznáme a už vůbec nevíme, co to udělá v dlouhodobém horizontu.

D) A tímto se máme nechat všichni zavakcinovat i děti?

Celý rozhovor s profesorem Turánkem

Autor: Peter Lipták

Komentáře

Sdílejte