Dojímavý příběh, který si jistě najde cestu i na plátna kin se začal psát před 50-imi lety v Leningradě, dnešním Petrohradě. Do třídy na střední škole 281, kde vyučovala němčinu učitelka Mina, přišel nesmělý 15letý mladík Vladimír.

Měl plachý vzhled a jeho snem bylo podobat se tajným agentem. Už jako dvanáctiletý se dal na judo a sambo.

Mina Yuditskaya

Vladimír Putin zápasil od dvanástich rokov, V jude dosiahol čierny pás a v štýle sambo titul národného šampióna.

Mina na něj vzpomínala jako na velmi disciplinovaného chlapce, který kvůli zápasení občas vynechal hodiny. Nebyl člověkem, který by se projevoval řečněním, ale během základní školy ho nepřijali mezi pionýrů – prý kvůli hrubému chování. Později během své prezidentské kariéry vzpomínal na život v Leningradské ulicích. „Pokud je bitva nevyhnutelná, měl by si zaútočit jako první“

Na známky si už žádná zmínka, ale byla si jistá, že nepropadl. Vladimír byl tichý a vážný, vždy věděl odpovídat na otázky. Sám Putin znalost němčiny dotáhl do úrovně zcela plynné konverzace.

Mina Yuditskaya se v roce 1973 odstěhoval do Izraele. Pracovala pro izaelské letectvo, ale žádné podrobnosti nemluvila.

V roce 2005 Putin navštívil Izrael už jako prezident Ruské federace. Mina ho poznala a požádala ruské velvyslanectví o to, aby se mohla zúčastnit setkání Putina s veterány druhé světové války.

Tam se setkal žák se svou učitelkou a porozumění, které mezi nimi přeskočilo, přetrvalo až do úmrtí Miny loni.

Putin ji při prvním setkání pozval na čaj

„Už jsem trochu plešatý,“ řekl jí Putin, když spolu kráčeli do zvláštní místnosti. A Mina odpověděla: „Vidím.“

Od té doby jí posílal dárky – hodinky, podepsanou autobiografii apod. Zanedlouho se při jejím dveřích objevil zaměstnanec velvyslanectví a šokoval ji návrhem – prý má jít do centra města a vybrat si nějaký byt.

Nevěděla, proč se tak Putin rozhodl, ale byla tomu ráda. „Putin je velmi vděčný a slušný člověk,“ řekla.

Pracovníkovi ambasády řekla, že „… všechno, co jsem potřebovala, byl byt, který by byl blízko autobusového nádraží, trhu a nemocnice,“

„Vše se potom stalo tak rychle. O několik měsíců později přišli stěhováci do mého [pronajatého] bytu ve městě Florentine [v jižním Tel Avivu], vše zabalili a přestěhovali mě, „řekla.

Zbytek je historií a Putin jí osobně prostřednictvím ruského velvyslanectví koupil byt na ulici Pinsker Street.

Loni v prosinci, kdy Mina Yuditskaya zemřela, vyslalo ruské velvyslanectví zástupce, aby se zúčastnil na pohřebním ceremoniálu a pomohl s náklady, Ve své poslední vůli vrátila 1,5 + kk v centru města velvyslanectví na jméno ruského lídra.

Jerusalem Post nakonec končí: Pokud by si ruský prezident potřeboval někde vyložit nohy, v Tel Avivu je na ulici Pinsker Street jeden kouzelný byt na jeho jméno.

zdroj: slobodnyvyber.sk

Komentáře

Sdílejte