Proč KGB zakázala sovětský revoluční vynález na úsporu energie

Jaké jednotky pro skladování energie znáte? Většina si pamatuje pouze dobíjecí baterie. Existují však i setrvačníky a super setrvačníky - takzvané "setrvačné akumulátory" - zařízení schopné akumulovat a ukládat obrovské množství kinetické energie. Zajímavým příkladem je zařízení, které vytvořil a patentoval sovětský vědec, profesor a inženýr Nurbei Gulia.

784

Co je super setrvačník Gulia
Setrvačník jste pravděpodobně viděli například v hodinkách nebo na klikovém hřídeli vašeho auta. Jedná se o masivní otáčející se kolo, které je schopno pokračovat v otáčení ještě dlouho po roztočení. Super setrvačník je mnohem pokročilejší zařízení, ale se stejným kolem v jádru. Aby se minimalizovaly ztráty třením během otáčení, je kolo super setrvačníku umístěny ve vakuovém pouzdru a / nebo je umístěno na magnetických závěsech. Přibližně takový byl návrh, který navrhl Gulia v roce 1964 a byl maximálně podrobně popsán v jeho knize „Inerciální energetické akumulátory“.

Vědec vytvořil několik verzí svého super setrvačníku, který mohl akumulovat brzdnou energii nebo být napájen přímo z elektromotoru a poskytovat akumulovanou setrvačnost s nejvyšší účinností – 98%. Žádný z dnes klasických stávajících motorů nemůže pracovat s takovou účinností. Pokud jde o energii, kterou je tento super setrvačník schopný uložit, je to mnohonásobně víc, než dokáže uložit i moderní baterie stejné velikosti a hmotnosti. Například super setrvačník o hmotnosti 150 kg, sestavený z moderních kompozitních materiálů, je schopen poskytnout osobnímu automobilu dojezd až 2 miliony km! Čili šlo o převratný vynález, který mohl omezit používání uhlovodíkových paliv již v té době.

Testování a provoz

První setrvačníky vyrobené profesorem Gulia samozřejmě nebyly tak dokonalé. Přesto ve svých schopnostech překonaly všechny akumulátory, které v té době existovaly. Z provozního hlediska zařízení fungovalo také dobře. Bylo nainstalované na několika vzorcích autobusů v Kursku a byl vyroben i nákladní automobil, ve kterém byl hnacím motorem super setrvačník s motor-generátorem. Už v té době při ještě nedokonalém super setrvačníku, šetřil v autobusech 40% benzínu.

Zdálo se, že SSSR má jedinečný stroj, který se může stát světovou senzací a posunout průmysl země na novou úroveň. A to vše s minimálními náklady a prakticky bez poškození životního prostředí. Počátkem 70. let bylo však financování projektu ze strany státu zastaveno a Guliove opakované pokusy prosadit ho svépomocí, nenašlo podporu ve vládě.

Proč ne?

Jevgenij Zolota v knize „Prokletí akumulace nebo proč jste neslyšeli o super setrvačníku?“ Říká, že iniciátorem ukončení projektu bylo nejdříve ministerstvo průmyslu SSSR a později ho podpořilo vedení KGB. Na přelomu 60. a 70. let stál benzín v Sovětském svazu kopějka, a proto nikdo nechtěl investovat peníze na zavedení super setrvačníku. A od roku 1973 se v důsledku ropné krize náklady na ropu více než čtyřnásobně zvýšily a vynález Gulia se změnil z nepotřebného na škodlivý. Konečně, kdyby se to dostalo do Evropy nebo USA, pak by jednoduše přestali kupovat sovětskou ropu. To znamená, že fungující revoluční vynález se stal hrozbou pro bezpečnost státu ..

V současnosti se vynález Gulia využívá hlavně v Německu, kde šetří množství energie a autor ho tam dále zdokonaluje. Nejnovější ho budou vyrábět z grafenu, což 50 krát zlepší jeho parametry. A samozřejmě už různé verze super setrvačníku instalují do určitých autobusů v USA, i ve Velké Británii

Komentáře

Sdílejte