Jedna je liberální, druhá křesťanskodemokratická „. Zmínil i to, že po roce 1989 stála jeho strana „na straně svobody a proti postkomunistů, toto se nezměnilo“. „Chceme si zachovat svobodu, která se nazývá národní suverenitou na úrovni národů a individuální svobodou na úrovni jednotlivců.“

Jak jsme na tom my? Slovensko se po roce 1989 ocitlo nejen v souboji idejí, ale také v souboji o národní suverenitu. Co tento boj znamenal, co jsme získali a co ztratili? Velkým mementem slovenské politiky bylo a je Křesťanskodemokratické hnutí, ze svého názvu konzervativní strana.

Od konzervativců by se očekávalo, že budou prosazovat národní suverenitu, ale KDH už v prvních hlasováních o státotvorných aktech hlasovalo proti. Proti Deklaraci o svrchovanosti SR i proti Ústavě SR. To bylo v roce 1992 a od té doby neprojevil tento politický subjekt ani náznak toho, že by to litoval.

Konzervativní týdeník Týden v čísle 7/2021 z pera Štěpána Hríba přinesl ve svém editoriálu následující úvahu o vzniku státu: „Na Slovensku, až na výjimky z řad VPN, KDH a zčásti osvícených Maďarů, nešlo o spor politických idejí a už vůbec ne o cyrilo -metodské tradice, ale spíše o spor různých klanů o moc a zdroje. “

Hřib s jemu vlastním odporem proti slovenské samostatnosti usiluje vyjmout kádehácke klany z „boje o moc a zdroje“. Jenže to bylo právě KDH, co se spojilo is ideovým protivníkem, komunistickou SDĽ, aby se chopili moci a rozkradli zdroje. Po roce 1998 masově. Bylo to KDH, které akceptovalo postkomunistů v koalici a dovolilo jim privatizovat národní majetek.

Pro postkomunistů a kádehákov, později rozlezeným iv dalších stranách (SDKÚ), ale i politikům maďarské národnosti, byla otázka národní suverenity ukradena. Dnes to jako velké negativum vnímáme na úrovni států V 4, kdy se Slovensko topí v nesuverénnej politice a nejprejavuje žádné národněstátní zájmy.

Orbán vyslovil mnoho zajímavých myšlenek. „Ať stáli středoevropské národy v 2. světové válce na kterékoliv straně, všichni jsme dopadli stejně. Ti, kteří stáli na dobré straně, dostali za odměnu totéž, co jsme dostali my, kteří jsme stáli na špatné straně, za trest. Jednoduše máme společný osud. Otázkou je jen to, kdo uspořádá střední Evropu. Němci, Rusové, Američané nebo my, co tu žijeme? „Zeptal se maďarský premiér.

Co tedy s nesvéprávnými politiky, kteří dlouhodobě ovládají slovenský politickou scénu? Dokdy jim to občané umožní? Z této skupiny politiků největší skupinu tvoří progresivní liberálové. V progresivnímu Slovensku, částečně v OĽaNO, v straně Za lidi, SaS a v hnutí Jsme rodina. Dále jsou to postkomunistů nebo novomarxisti, zejména v Směru-SD nebo v Hlasu-SD.

Konzervativci se dělí na ty, co zastávají cechoslovakistickych názory a na nacionalistů. K Čechoslovák patří KDH, KÚ, k národovců ĽSNS či Život – národní strana. Současná SNS pod vedením Andreje Danka je spíše cechoslovakistickych, vždyť během návštěvy českého parlamentu se Čechům omlouval za vznik České republiky …

V této souvislosti je také zajímavé vyjádření Orbána o Kohlová CDU: „Německá CDU ještě disponovala jasným charakterem, který byl odlišný od evropského liberálního mainstreamu“. No Merkelové CDU se podle jeho slov nevyznačuje „žádným rozdílem mezi názorem liberálního mainstreamu a názorem německých křesťanských demokratů“.

Svého času někdejší předseda KDH Alojz Hlina uspořádal seminář, na kterém zaznělo, že Slovenská křesťanští demokraté se hlásí k Merkelové CDU. Takže i KDH bychom mohli zařadit mezi liberální strany.

Občané musí být z takové politické směsky zmateni, o to víc, že ​​ani média nejsou v tomto jednoznačné. Oligarchické, jak SME a Deník N, jednoznačně propagují liberalismus. Další jako týdeník Týden a Postoj.sk se tváří jako konzervativní média, ale zastávají se stran s cechoslovakistickych orientací, zejména KDH.

Nedá se očekávat, že současná vláda udělá krok ve prospěch plurality médií. Zkušenost je taková, že i to málo, o co usiluje vyvažovat prostor liberálního mainstreamu, vláda potlačuje. Dokonce funguje jako státní cenzura. V takové liberální hegemonii se občan ve volbách nemá šanci svobodně rozhodnout. A poslední volby jsou toho jasným důkazem.

Orbán tvrdí: „Moderní politika už není o přesvědčování, ale o sloganů, heslech a mobilizaci.“ Dá se s ním souhlasit, vždyť čím byla předvolební Matovicova, Hegerova … spanilá jízda na francouzskou riviéru k tzv. Počiatkovej vile? Velkou mobilizací voličů.

Teprve později, po volbách, se ukázalo, že nešlo o slovenský majetek, ale o majetek francouzského občana. No před volbami to byla „bomba“ proti vládnímu Směru. Stejně jako v roce 1998 „zachraňování“ Markízy byla nachystána předvolební bomba proti Mečiarovy HZDS. Tlak na voliče je obrovský a jen málokdo má šanci a možnost vidět až na dno politiky.

Pomáhá tomu i přisluhující mainstream, ke kterému lze klidně připočítat i RTVS. Dokazuje to nejen usměrňovaným zpravodajstvím, ale zejména výběrem protagonistů do diskusních pořadů. Vykřičníkem je i nedávná účast komentátora i Sorosem placeného deníku SME Petra Schutz v diskusním pořadu Do kříže. Koho zastupoval ve veřejnoprávní televizi? Sorose?

Ze dne na den se Slovensko hlouběji a hlouběji noří do liberální demokracie. Orbán v této souvislosti řekl, že liberálové usilují o názorovou hegemonii. „Tomu slouží politická korektnost, s její pomocí nálepku konzervativců a křesťanských demokratů a snaží se je diskvalifikovat,“ pokračoval.

Realita na Slovensku dává zcela za pravdu maďarskému premiérovi. Jak pokračoval, „dnes neexistuje liberální demokracie, ale liberální nedemokracia.“ Na Slovensku liberálové již dosáhli absolutní názorovou hegemonii, takže odpůrci liberální nedemokracie to budou mít v dalších volbách velmi těžké.

Neboť zatímco v Maďarsku se Orbán postaral o pluralitu médií, současná slovenská vláda ji úspěšně popírá. Jak však vidíme, Slovensko to vykolejit ze středoevropského prostoru a vnucuje mu politiku cizích zájmů.

A co je horší, na Slovensku se ani konzervativci nechovají konzervativní. Chybí jim ukotvení ve vlastním státě, národě. V našem životním prostoru tedy nestačí být jen konzervativcům, ale i národovců. Semknou se?

zdroj: napalete.sk

Komentáře

Sdílejte