Poslední evropský summit v květnu podle Jourové ukázal, že evropští lídři dokážou konat rychle a razantně. Příkladem v této souvislosti může sloužit incident s letadlem Ryanair, kdy při nouzovém přistátí v Minsku byl zatčen Roman Protasevič, zakladatel kanálu Nechta, který je v Bělorusku přiznám extrémistickým. Ačkoliv Jourová přiznává, že summit byl zastíněn událostmi v Bělorusku, je ráda, že lídři mluvili o vztazích s Ruskem, odsoudili jeho nezákonné chování a vyjádřili svoji podporu České republice.

„Z reakce spojenců vidíme, že v tom nejsme sami, a že se můžeme spolehnout na partnery z ostatních zemí Evropské unie,“ míní Jourová.

Lídři EU požádali Komisi a představitele pro zahraniční věci Josepa Borrella, aby před dalším červnovým summitem připravil další politické možnosti jednání. Podle Jourové to znamená novou definici vztahů k Ruské federaci, díky čemuž budou vztahy s ní realističtější.
„Zároveň se v pondělí koná summit NATO, kde se bude také řešit agresivní chování Ruska i z pohledu hybridních hrozeb a kybernetických útoků. Debata k Rusku pobíhá na různých fórech. Je to tak správně a je nejvyšší čas,“ dodala.

V rozhovoru se také vyjádřila ke svému umístění na sankční seznam.

Příčinu vidí v souběhu několika důvodů. Prvním je, že se po zveřejnění kauzy Vrbětice hlasitě ozvala a podpořila kroky české vlády a teorii, že se jednalo o práci ruských tajných služeb.
Má však i další své teorie:

„A také, a to si pouze domýšlím, si asi v Rusku všimli mé práce v Evropské komisi. Věnuji se vládě práva, svobodě médií, ochraně svobodných voleb, ale také třeba opatřením proti šíření dezinformací. Otevřeně říkám, že putinovské Rusko a prokremelská média jsou jedním z hlavních původců organizovaných dezinformačních kampaní s cílem poškodit a destabilizovat Evropu, vytvářejících ovzduší nenávisti a strachu, budících nedůvěru lidí v demokracii,“ prozradila Jourová.

Některá média kritizovala chování české vlády, která podle nich nejednala efektivně, aby vyjednala podporu celé Evropské unie v podobě razantnější reakce a vyhošťování ruských diplomatů.

Jourová vidí hlavní problém v tom, že tvrzení ohledně Vrbětic nebyla zcela jednotná.

„Z Česka byla i z nejvyšších pater slyšet vyjádření, která nesouzněla s oficiální pozicí vlády. To samozřejmě mohlo řadu spojenců znejistit. Vnitřní nesoulad patrný navenek nepochybně oslabuje českou pozici,“ uvedla Jourová.

Tvrzení o nedostatečné solidaritě EU ve vztahu k České republice však Jourová odmítá.
„Naopak, hned v pondělí po zveřejnění kauzy Vrbětice vydal Josep Borrell vyjádření podpory jménem všech členských států EU, takže podpora a solidarita s Českou republikou zazněla z EU jasně a jednohlasně. Vzápětí následovalo vyjádření podpory od všech členů NATO. Určitě jsem se necítila tak, že bychom v tom byli sami,“ uvedla Jourová.

Ačkoliv pozice mnohých unijních států ohledně Ruska není jednotná. Podle Jourové v některých evropských částech převládá romantická představa o Rusku, kterou ale ona sama nesdílí. Prostě všichni mají s Ruskem jinou zkušenost.

„Vidíme zatím odlišné reakce západoevropských zemí a zemí střední a východní Evropy. Nebo odlišné reakce od severu a méně naléhavé od jihu. Je zřejmé, že cítíme různou míru naléhavosti. Máme zkrátka jiné zkušenosti, jinou zeměpisnou polohu. Například Francie nebo Španělsko nebyly nikdy okupovány Sovětským svazem. Ale od toho se v Evropě navzájem posloucháme, aby nyní Západ pochopil zdroje oné naléhavosti a nutnost nenechat si líbit nepřátelské jednání ze strany Ruska,“ vysvětlila Jourová.

Dodává však, že jí nejde o konfrontaci, ale o konsolidaci vztahů mezi EU a Ruskem na bázi vzájemného respektu.
Jourová se také vyjádřila i k projektu Nord Stream 2. V této souvislosti uvedla, že nejde o projekt společného evropského zájmu, ale jde o projekt mezi soukromými společnostmi a některými členskými státy EU. Dodává, že EU nemá nástroje, aby do tohoto projektu mohla zasáhnout.
„Od vstupu pozměněné směrnice EU o plynu v roce 2019 do účinnosti má EU zavedena jasná pravidla, která se vztahují na všechny plynovody spojující evropský trh s plynem ze třetích zemí a jejichž cílem je zabránit preferenčnímu přístupu,“ tvrdí Jourová. Upozorňuje však i na geopolitickou komponentu, což zdůrazňují především Ukrajina, Spojené státy, některé státy střední a východní Evropy.
„Osobně si myslím, že nejde o příklad systémového přístupu, když nabízíme takové velké obchodní zisky pro společnosti spojené se současným režimem Kremlu,“ míní Jourová.
Došlo také na téma dezinformací a roli, kterou v tomhle ohledu podle Jourové hraje Rusko.
Podle Jourové existuje množství kanálů, které šíří prokremelskou propagandu.

„Existují důkazy o tom, že Rusko pracuje s dezinformacemi jako se zbraní, jsou součástí ruské vojenské doktríny. Dopady nelze podceňovat, hovoříme zde například o účinném ovlivňování voleb, které se prokázalo nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech. Dostávám týdenní zprávy z Evropské služby pro vnější činnost, jež odhalují ruské dezinformace na výstižných příkladech, a to zejména nyní propagandu kolem vakcíny Sputnik V. V praxi již vidíme, že po případu Vrbětice se tento příliv ještě zvýšil. Vidíme, jak je ten systém rychlý, účinný a adaptabilní. Náprava nebude rychlá a není snadná,“ míní Jourová.

Možné řešení vidí Jourová v novém kodexu proti dezinformacím. Bude pracovat ne na bázi mazání těchto informací, ale na bázi konfrontaci s fakty.

„Všichni máme tendenci věřit tomu, čemu věřit chceme. Změnit zakořeněné postoje, které si neseme ve svém osobním „algoritmu“, není snadné ani časté. Přesto je třeba nabízet lidem fakta a ověřené skutečnosti a nechat je, aby posoudili, čemu budou věřit,” vysvětlila.
Kritika Zahradila
Na iniciativu eurokomisařky Věry Jourové na zpřísněný kodex reagoval český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Zahradil blahým úmyslům Komise nevěří a je toho názoru, že se jedná o pokus vyčistit mediální trh od konkurence. Dále poukázal na to, že alternativní média přejdou do moderní podoby samizdatu, s čímž mají členové bývalého východního bloku zkušenosti.
Vůči Jourové se kriticky vyjádřil i mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček. Podle něj se jedná o „totalitu zabalenou to hedvábných slov“.

zdroj: cz.sputniknews.com

Komentáře