Jestliže nějaký patologický jev má zjevně etnické kořeny, neměli bychom je v zájmu terapie zamlčovat. Příčiny vždy stojí na samém počátku prevence. A jsem rád, že fundamentalistické uplatňování „politické korektnosti“ začíná erodovat. Zamlčování zdroje problémů se neosvědčilo a vedlo jen k vytváření podmínek, v nichž se některé menšiny začaly cítit beztrestně.

Proto jsem rád, že se po dlouhé době přestalo zamlčovat, že cikánskou kriminalitu mají na svědomí Cikáni. Tato zřejmá pravda však byla donedávna tabu. Dnes už i masová média přestávají zamlčovat, pokud pachatelem je Cikán. Není na tom nic nekorektního, pohlaví nebo věk pachatelů se taky nezamlčují. Každé ututlávání je formou krytí pachatele a brání obecnějším závěrům vedoucím k prevenci.

Tento trend však nevyhovuje každému. Již jednou jsem v článku na svém blogu kritizoval Patrika Bangu, že obhajuje neobhajitelné, když útok mačetami v Novém Boru bagatelizoval – prý z hlediska ´Romů´ – jako běžnou hospodskou rvačku. A nezůstal jen u toho. Na barmanku se snažil hodit odpovědnost za to, že patnáctiletý Cikán neměl co v herně pohledávat. To už bylo opravdu postavené na hlavu.

Teď zase začal dělat advokáta cikánskému násilníkovi z metra. Podívejte se sami, nakolik jsou věrohodné legendy cikánské skupinky. Už chápete slovo ´cigánit´? Půvabné třeba je, jak mladá cigánka obvinila oběť z podnapilosti (prý z něj táhlo), když se sami podle vlastních slov vraceli ze zapíjení narozenin. Z její matky ale by asi alkohol cítit nebylo. Věrohodnost konstrukce, že je jejich ochránce u eskalátoru zpovzdálí nehlídal, ale že o něm ani nevěděly, nechť posoudí každý sám. A také to, zda je tak neuvěřitelné, že by Cikánky byly kapsářkami.

Vrcholné číslo ale Patrik Banga předvedl, když z napadeného dělá agresora tím, že se bránil snahou chytit útočníka za nohu. Já tedy o rvačkách, pane Bango, něco vím, takže mohu posoudit, že pokud aktér není zápasníkem ve volném stylu – což zjevně nebyl – určitě nebude útočit ze země po nohou. A ty zlomeniny v obličeji si zřejmě podle něj oběť způsobila sama, když agresivně ze země útočila nosem, lícními kostmi a snad i čelem ve výši kolen Cikána.

Nějak pan Banga zapomněl na svůj argument, že Cikán měl váhovou převahu. Z ní však nevyvozuje, že mladík mohl být těžko agresorem, ale jen dobré srdce bijce, který přece bitku dvěma třemi ranami rázně neukončil. Opravdu charakter – nechal oběť přežít. Nebyl žádným Terminátorem, ó, díky 🙁 Oběti v Krupce nebo v Novém Bor dopadly hůře.

Svůj názor jsem prezetoval v článku: “Policii nevěřím, když nahrávku z metra dva měsíce utajovala“.

Drzot celého článku pana Bangy je v tom, že v poslední době už četnost a agresivita cikánských útoků překročila všechny meze. Opakovat zde všechny excesy by bylo nošením dříví do lesa. Přičítám to „politické korektnosti“, která k tomu vytvořila podmínky. Elita mezi Cikány by měla být znepokojena a ve vlastním zájmu by měla působit dovnitř své komunity preventivně. Do tohoto arzenálu však obhajoba násilníků nepatří.

Nemohu si pomoci, ale podle mě pan Banga už podruhé na svém blogu ´cigání´.

Autor: Dušan Streit

Komentáře