Pro americké bezpečnostní zájmy jsou však více znepokojující pokračující projekty rozšiřování námořních přístavů v Kingstonu na Jamajce a ve Freeportu na Bahamách, což je možná nová čínská operační základna nacházející se jen 140 kilometrů od pobřeží USA.

Čínský režim své dohody zjevně nectí… USA mohou jen těžko dovolit Číně ohrozit kteroukoliv zemi na západní polokouli, natož samotné USA.

Zdá se, že komplexní strategie uplatňovaná Komunistickou stranou Číny v Karibiku přináší jen několik mil od pobřeží Spojených států amerických ekonomické, politické a potenciálně vojenské zisky. Konečným cílem Číny v Karibiku může být také konfrontovat USA, nejen se svojí přítomností poblíž pevniny USA, ale také se situací analogickou s americkou vojenskou přítomností v oblasti Jihočínského moře. V Jihočínském moři Čína nejdříve vybudovala nové ostrovy a zavázala se, že je nebude militarizovat, svůj slib vzápětí nedodržela a militarizovala je.

Připomeňme si, že Čína slíbila zachování autonomie Hongkongu až do roku 2047, aby svůj slib v roce 2020 – o 27 let dříve – porušila. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v červenci 2020 prohlásil: „Hongkong bude dalším komunistickým městem pod absolutní kontrolou Číny.“ Čínský režim své dohody zjevně nectí.

Vedení Komunistické strany Číny v Karibiku také vyvíjí diplomatické úsilí s cílem delegitimizovat Tchaj-wan (Čínskou republiku) a zároveň povzbudit karibské země k navázání diplomatických vztahů s Čínskou lidovou republikou.

Čínské dodávky vojenského a policejního vybavení do několika karibských států by se mohly stát předmostím pro budoucí „poradní skupiny“ Čínské lidové osvobozenecké armády na západní polokouli. Čína již v Karibiku modernizuje letiště a námořní přístavy a to by mohlo zvýšit čínský geopolitický a vojenský vliv v regionu. Čínský ministr obrany Wej Feng-che již vyjádřil ochotu Číny prohloubit vojenskou spolupráci s karibskými zeměmi.

Čína již navíc investovala značné peníze do ekonomik protiamerických karibských socialistických států – Kuby a Venezuely. Etablování se Číny v karibském sektoru Nové Hedvábné stezky je pro zpravodajské pracovníky Komunistické strany Číny příležitostí k tomu, aby pomocí „dluhové pasti“ karibské země ovládli a udělali je ekonomicky závislými na Číně. Například na Srí Lance vedlo nesplácení úvěru poskytnutého na modernizaci přístavu Hambantota ke ztrátě kontroly nad přístavem.

Čínská ofenzíva v Karibiku zatím spočívá především v „lékařské diplomacii“ – Čína poskytuje zemím v Latinské Americe, ale zejména ostrovním státům regionu, roušky, ochranné pláště a rukavice, plicní ventilátory, sanitky a léčiva. V květnu 2020 uspořádala Čína videokonferenci o COVIDu-19 s místopředsedy vlád devíti karibských zemí, které mají diplomatické vztahy s Pekingem. Videokonference se zúčastnily tyto země: Antigua a Barbuda, Barbados, Bahamy, Dominika, Grenada, Guyana, Surinam a Trinidad a Tobago.

Pozice světového lídra ve výrobě farmaceutických a zdravotnických prostředků umožňuje Číňanům získávat v regionu značný vliv. Čína již dodala 30 000 testovacích souprav na COVID-19 Jamajce, nejméně 100 000 roušek Kubě a přibližně 100 plicních ventilátorů Dominikánské republice. Čína také postavila nemocnice na Dominice, Svatém Kryštofu, Barbadosu a Trinidadu a dětskou nemocnici na Jamajce. Za dobu trvání epidemie COVIDu-19 darovala Čína zdravotnický materiál přibližně 15 karibským státům.

Čínští investoři investují miliony dolarů do turistických stavebních projektů. Čínské státem podporované stavební firmy staví hotelové resorty na Bahamách, v Guyaně a na Barbadosu. Pro americké bezpečnostní zájmy jsou však více znepokojující pokračující projekty rozšiřování námořních přístavů v Kingstonu na Jamajce a ve Freeportu na Bahamách, což je možná nová čínská operační základna nacházející se jen 140 kilometrů od pobřeží USA.

Další modernizace sponzorované Čínou probíhají v kubánských přístavech Santiago de Cuba a Mariel a v guyanském přístavu Berbice. Dalším čínským stavebním projektem, který si z hlediska jeho dopadu na národní bezpečnost USA zaslouží pozornost, je modernizace guyanského mezinárodního letiště Cheddi Jagan prováděná Čínou. Během druhé světové války tam byla základna amerického vojenského letectva. S ranvejí dlouhou přes 3 kilometry je toto letiště schopné přijímat čínská vojenská proudová letadla. Neshody ohledně podmínek původní smlouvy podepsané v roce 2011 jsou však zdrojem napětí mezi čínským dodavatelem a obvykle pročínskou guyanskou vládou. Čína má také zájem o přístup k nerostným surovinám – má zájem například o jamajský bauxit a guyanskou ropu.

Čínský režim v Karibiku účinně používá „měkkou moc“ k šíření protiamerické diplomacie prostřednictvím svých velvyslanců a Konfuciových institutů. V tomto ohledu je obzvláště aktivní čínský velvyslanec v Surinamu Liou Čchüan, který se zasloužil o založení přibližně 10 z celkových 45 prokomunistických Konfuciových institutů v regionu – na Antigui a Barbudě, v Surinamu, na Bahamách, Barbadosu, Kubě, v Guyaně, Jamajce, Trinidadu a Tobagu a ve Venezuele. Tyto instituty šíří ideologii Komunistické strany Číny a působí proti Tchaj-wanu. V Surinamu – zemi, kde žije jedna z největších komunit Číňanů v Karibiku – má Konfuciův institut dobré podmínky pro nábor agentů.

Například Dominikánská republika zrušila své diplomatické vztahy s Tchaj-wanem v roce 2018, pravděpodobně proto, aby využila ekonomické příležitosti, které by jí vztahy s Čínou mohly přinést.

Zdá se, že Čína má v Karibiku nějaké vojenské plány. Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády darovalo Guyaně dopravní letadlo Harbin Y-12. Čínská lidová osvobozenecká armáda poskytuje vojenskou pomoc také Jamajce. Na Trinidad a Tobago byly policii dodány čínské motocykly a do Guyany policejní auta. Vybraní vojenští důstojníci prakticky ze všech karibských zemí navíc absolvují výcvik na čínských vojenských akademiích.

Pokud se Číně v Karibiku podaří vytvořit předmostí, mohly by USA v budoucnu čelit temnému opakování Kubánské krize z roku 1962. Čína by mohla trvat na tom, aby USA omezily nebo zcela ukončily svoji vojenskou přítomnost v západním Tichém oceánu výměnou za omezení aktivit Čínské lidové osvobozenecké armády v Karibiku – nebo za jakoukoliv jinou smlouvu, kterou si bude Čína přát.

Tvůrci politiky USA se musí agresivní expanzivní politikou Komunistické Číny v Karibiku vážně zabývat. USA by neměly dovolit letectvu a námořnictvu Čínské lidové osvobozenecké armády zřídit základny, které by mohly narušit svobodu plavby amerických obchodních lodí i vojenských konvojů, které by v případě vojenské krize zásobovaly spojence NATO. USA mohou jen těžko dovolit Číně ohrozit kteroukoliv zemi na západní polokouli, natož samotné USA.

Dr. Lawrence A. Franklin byl odborníkem na Írán v administrativě ministra obrany Donalda Rumsfelda. Dr. Franklin také aktivně sloužil v Armádě Spojených států amerických a také jako plukovník Letectva Spojených států amerických v záloze.

zdroj: cs.gatestoeinstitute.org

Komentáře

Sdílejte