Hlava slovinské islámské komunity muftí Nedžad Grabus prohlásil, že otevření mešity představuje “klíčový okamžik v životech” jejích příslušníků. “Slovinsko je posledním postjuhoslovanským státem, který má svou mešitu, což z Lublaně dělá metropoli, a nikoli pouze provinční město na okraji světa,” řekl Grabus na tiskové konferenci.

Muslimové v Slovinsku poprvé podali žádost o výstavbu mešity koncem 60. let 20. století, kdy byla tato převážně katolická alpská země součástí komunistické Jugoslávie. Komunita dostala povolení o 15 let později, ale narazila na odpor pravicových politiků a skupin, jakož i na finanční překážky, informuje tisková agentura AFP.

Výstavba, která začala v roce 2013, stála přibližně 34 milionů eur, přičemž 28 milionů pocházelo z katarských darů, uvedl Grabus. Mešita je situována v poloprůmyslový oblasti Lublaně, pojme maximálně 1400 věřících a tvoří jádro šesti budov islámského kulturního centra. Do komplexu patří také úřady komunity, vzdělávací středisko, knihovna, byty muslimské inteligence či 40 metrů vysoký minaret.

Všechny budovy jsou postaveny z bílého betonu kombinovaného s ocelí, sklem a dřevem. Interiéru mešity dominuje velká modrá kupole, což je odkaz na nebe a slavné světové mešity, například Modrou mešitu v tureckém Istanbulu.

“Chtěli jsme propojit hodnoty tradiční islámské architektury s moderním designem,” uvedl pro AFP architekt Matej Bevk s tím, že skleněné fasády centra mají symbolizovat jeho transparentnost a otevřenost.

Slovinští muslimové, kteří dosud využívali na modlitby a slavnosti pronajaté sportovní haly nebo jiné budovy, tvoří dvě a půl procenta z dvoumilionového obyvatelstva Slovinska a představují tam druhou největší náboženskou skupinu. Grabus odhaduje, že v zemi žije 80.000 muslimů.

Komentáře