To, co vyvádí ČSSD už po mnoho měsíců a nepochybně již i v minulém volebním období, dávno vyvolalo otázku, zda by její představitelé neměli být automaticky zbaveni svéprávnosti.

Poté co prezident republiky odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury, rozjela se opět akce rozšířené opoziční, socdemácké i právnické kavárny.

A všichni buší, že:

Zeman musí Šmardu jmenovat, a když nejmenuje Babiš musí podat proti Zemanovi kompetenční žalobu poslanci ANO, ČSSD a prostě všichni musí podpořit ústavní žalobu Senátu proti prezidentovi
Je to směšné.

To, že tento vývoj nastane, si fakt mohou myslet jenom političtí idioti.

Takže:

Prezident republiky zcela jistě nezmění svůj názor a Michala Šmardu ministrem kultury nejmenuje

Premiér jistě nepodá proti prezidentovi kompetenční žalobu, protože prezident je dlouhodobě jeho největším politickým spojencem, a Andrej Babiš si jistě nebude kazit tento vztah, který mu zaručuje, že po příštích zřejmě opět vyhraných volbách bude on či ten, na koho ukáže, jmenován novým premiérem či premiérkou

Poslanci ANO, SPD, KSČM a zřejmě i část poslanců ČSSD nepodpoří tu absurdní žalobu Senátu proti prezidentovi, takže podpora 120 hlasů nepřichází ani vzdáleně v úvahu
Výsledek bude velmi dobrý:

ČSSD se, doufejme, už odpotácí do opozice a nebude dál vyvolávat jednu zbytečnou vládní krizi za druhou.

Andrej Babiš jistě najde spolehlivou podporu. Dokonce si myslím, že by Staněk mohl být znovu ministrem kultury a Toman ministrem zemědělství…

A my vesele budeme směřovat k dalším demonstracím Chvilek, které se, tentokrát ještě zuřivěji, pokusí vyvolat barevnou revoluci. No, Hamáček už nebude ministrem vnitra, takže bych v tuto chvíli o úspěšnosti barevné revoluce, na rozdíl např. od Honkongu, kde zjevně bude muset Čína zasáhnout, pochyboval.

(zdroj: Svobodnenoviny.eu, foto: Pixabay)

Komentáře

Sdílejte