A pro podnikavé obyvatele okolních vesnic jsou záhadné trubky Baigongu atrakcí, na které je možné provázením turistů dobře vydělat.

Příběh tajuplného potrubí hory Baigong je jedna z nevyřešených záhad posledního desetiletí. Neuvěřitelný objev, který se podařilo udělat skupině nadšenců v Číně, koluje po stránkách médií, ale dodnes nedošlo k zahájení seriózního vědeckého průzkumu. Díky tomu vznikají verze o původu podivného objektu jako houby po dešti a navzájem mezi sebou soupeří v neuvěřitelnosti.

Tajemství tří jeskyň
Poprvé se široká veřejnost dozvěděla o potrubí Baigongu relativně nedávno, v červnu 2002. Tehdy se v jedněch čínských novinách objevila reportáž o nálezu v provincii Čching-chaj, který prý znevěrohodní celou lidskou historii.

Jak se později vyjasnilo, k objevu došlo o něco dříve, ale nikdo tomu nevěnoval pozornost. Skupina amerických vědců v okolí hory Baigong pátrala po ostatcích dinosaurů a najednou narazili na několik jeskyň, kde byl záhadný objekt, který je velmi zaujal.

Jednalo se o dvě trubky, vypadaly, že jsou vyrobené ze zrezavělého železa a obě měly v průměru asi 40 centimetrů. Přitom jedna vedla do jeskyně z vrcholu hory a druhá procházela dnem a pokračovala dolů. Všechno to působilo dojmem, že se jedná o nějakou starodávnou soustavu nebo mechanismus. Ze tří objevených jeskyní na Baigongu, byly dvě zasypané, takže dodnes nevíme, co se v nich skrývá.

Třetí, největší jeskyně, sama o sobě také není moc prostorná, na šířku má 2 metry a do hloubky 6. Později byly v jejím okolí objeveny ještě další trubky, udávaný počet kolísá od 12 kusů až do několika tuctů, které mají průměr 2 – 4,5 centimetrů. Jsou propleteny do složitého systému, což vypovídá a vysoké úrovni technologie jejích tvůrců.

Asi 80 metrů od hory Baigong se nachází jezero Toson. Na jeho břehu, nejbližším k hoře, bylo nalezeno množství trubek, podobných těm v jeskyni. Jejich průměr se pohybuje v rozměrech od několika centimetrů do milimetrů, nejmenší není silnější než párátko. Trubky se údajně nachází i v samotném jezeře, jak na dně, tak i zvedající se nad hladinu.

Utajený odkaz?
Hora Baigong se rozkládá v poměrně málo obydleném kraji. A tím se nemyslí málo obývaný podle čínských kritérií. Nejbližší město, Delingha se 100 000 obyvateli, je vzdálené zhruba 40 kilometrů, a proto není divu, že podivné potrubí zůstávalo dlouho skryté. A i po jeho objevení mu ještě pořád není věnována pozornost. Nebyl proveden ani jeden důkladný vědecký výzkum záhadného fenoménu, nepíše se o tom ani ve vědeckých časopisech, a hlavním zdrojem informací jsou masová média, v podstatě přebírající články jeden od druhého. A to dává prostor autorů nejdivočejších teorií.

Někteří věří, že potrubí jsou zbytky starověkého vodovodu. Odkudsi se objevily i zvěsti, že na vrcholu hory Baigong kdysi stála pyramida, vysoká 50 – 60 metrů. Na jedné z jejích stran měly být tři trojúhelníkové vchody a několik studnic, které ubíhaly k podloží hory. V pyramidě byl složitý mechanismus, do kterého se pomocí systémů potrubí přiváděla voda z jezera Toson. Pokud budeme předpokládat, že to tak opravdu bylo, kdo tedy postavil takovou záhadnou pyramidu a jaký byl její účel?

Verze, že se jedná o výtvor starých Číňanů, nepřichází v úvahu, obyvatelé Nebeské říše vynalezli a objevili spoustu věcí, a jednou z nich je byrokracie. Představa, že by tak mohutná stavba nebyla zmíněna v žádném staročínském textu, je prostě nemyslitelná. O každé větší stavbě by se rozhodně dochovaly dokumenty. Kromě toho císař, za jehož vlády by byla pyramida vybudována, by se rozhodně postaral o to, aby na jeho dílo potomci nezapomněli.

Je možné, že by stavba mohla být utajená? Třeba některý z dávných vládců prováděl nějaké pokusy nebo se někdo snažil dosáhnout nesmrtelnosti, o které snili Číňané odpradávna? Anebo to mohla být superzbraň?

I kdyby tomu tak bylo, proč se z tak obrovského projektu dochovalo jenom potrubí a žádné další stopy po přístrojích nebo laboratořích. Kromě toho, staří Číňané železné trubky vyrobit neuměli.

Příznivci snad nejfantastičtější teorie prohlásili, že trubky jsou pozůstatky přistávací plochy pro vesmírné lodě mimozemšťanů. Ještě ale nedospěli k jednotnému názoru, k čemu se tedy potrubí používalo, pro čerpání vody nebo k přívodu vzduchu? Důkazy nejsou, zrovna tak není ještě určeno stáří objektů.

Radioaktivní kořeny
Abychom se v záhadě baigongských trubek mohli vyznat, je potřeba provést podrobný chemický rozbor materiálu, ze kterého jsou vyrobené. Jeden z mála, kdo se toho ujal, je čínský vědec Liu Šaolin. Nicméně, výsledky své analýzy sdělil pouze novinářům a s vědeckými kolegy se prozatím nespojil. Podle údajů, získaných Liu Šaolinem jsou trubky složené hlavně z oxidů železa, vápníku a křemíku. Zajímavé je, že přibližně 8% složek Číňan nedokázal identifikovat.

Pokud vycházíme z rozboru Liu Šaolina, může být potrubí Baigongu celkem obyčejnými, i když originálními, útvary z kalcitu, nejspíše pseudomorfózy. Vznikají tím, že minerál postupně zaměňuje organickou formu, například schránka hlemýžďů.

Takovým způsobem probíhá i proces zkamenění, díky kterému víme, jak vypadali mnozí dávní obyvatelé Země. V tomto případě se zjevně nejednalo o nahrazení kalcitem organismů, ale obyčejných kořenů stromů. Že staré mohutné stromy mohou takovýmto procesem projít, ví každý, kdo někdy pobýval na horách. Největší „trubka“ by nejspíše mohla být zkamenělým kmenem stromu.

Tyto závěry mohou být potvrzeny údaji, které byly získané po prozkoumání atomových spektroskopem v roce 2003. Čínští vědci tam objevilyistopy organiky a dokonce i vystupující letokruhy. To ovšem neznamená, že by záhada byla vyřešena.

V roce 2007 vědci z čínského ústavu pro seismický výzkum, oznámili, že podle jejich výsledků jsou některé trubky silně radioaktivní. Co to znamená je pouze další hádankou, která se možná vyluští v budoucnosti.

Potrubí v Americe
Objekty, podobné trubkám z Baigongu, můžeme najít i na jiných místech. Tam jsou ale již dávno prozkoumány a jednoznačně určeny jako organické artefakty. Jedním z nich je i známý Navažský pískovec na jihu USA.

Tato skála, kterou by rád viděl každý turista, přijíždějící do USA, je doslova „prošpikována“ potrubím s průměrem od centimetrů až do půlmetru. Při zběžném pohledu je patrné, že je železné, tloušťka stěn je do 2 centimetrů.

Ve skutečnosti se jedná o hrátky přírody. Navažský pískovec má neobvykle vysoký obsah železa a rozložení uhličitanu železitého a to má na svědomí podivné tvary, které připomínají kruhy nebo roury.

Válcovité tvary, podobné potrubí Baigongu, můžeme spatřit i ve státě Louisiana, na východním břehu Mississippi. Cylindrovité útvary, dlouhé až jeden metr a s průměrem 70 centimetrů, jsou dílem zaměnění kořenů dávných stromů železnou rudou.

(suenee.cz, foto: Ancient Explorers, video: Youtube)

Komentáře

Sdílejte