Další prohlášení o „ruské hrozbě”, tentokrát od šéfa MI5 Andrewa Parkera – odráží nejen banální rétoriku ve stylu „nové studené války”, ale také vyvolává otázky v několika směrech, píše Mary Dejevská pro The Guardian.

Hlavně, podle jejího názoru, je to otázka, proč se vláda Spojeného království jako celek a zejména vedení tajných služeb, zaměřilo na „údajné hrozby ze strany Ruska”. Poté, co jsme hlasovali pro vystoupení z EU, „jsme ukázali, že si sami můžeme způsobit fatální škody naší národní stabilitě” a „proč bychom na to potřebovali Rusko?” klade ironicky otázku Dejevská.

„Studená válka” skončila před čtvrtstoletím, Varšavská smlouva neexistuje, a Sovětský svaz se rozpadl. I v případě, že Rusko buduje „impérium”, jak se tvrdí na Západě, je to hodně chabé, protože jejím aktivem je pouze Krym a vliv ve východní části Ukrajiny, a v miniaturních enklávách Abcházie a Jižní Osetie.

Nicméně je Rusko označeno za potenciální „hrozbu” Západu. Zároveň Andrew Parker řekl, že ve Spojeném království existují asi tři tisíce „radikálních islámských extrémistů” a kybernetické útoky – a to nejen ze strany Ruska – jsou hrozbou pro budoucnost. Ale do té doby, Rusko zůstává “hlavním strašákem”, poznamenává Dejevská. A na otázku proč, navrhuje několik odpovědí.

Za prvé, obvinění proti Rusku jsou pro Západ „levná”, neboť z toho či onoho důvodu jsou vztahy již dlouho pozkažené. Co se týče Ruska, nemá Západ žádné důvody k zamyšlení nad investicemi, jako by tomu bylo v případě Číny. A v případě, že by britské úřady použily drsnou rétoriku proti islámskému terorismu v Británii, mohla by začít společenská a kulturní konfrontace u nás doma, uvedla publicistka.

Za druhé, obvinění proti Rusku pomáhá Spojenému království být na stejné vlnové délce se Spojenými státy, kde se pamětníci Kongresu a Pentagonu nemohou vzdát starého způsobu uvažování o „ruské hrozbě”. A teď se „ruská karta” naplno rozehrává ve Spojených státech během kampaně, a dokonce může změnit výsledky voleb, a nikoli ve prospěch republikánského kandidáta Donalda Trumpa, míní Dejevská.

Za třetí, v „expertní” komunitě tajných služeb již dlouhou dobu dominuje konsensus o „silném a zlém Rusku”. Pravda, jsou tam i mladí analytici, kteří mají velmi odlišnou pozici, ale jejich hlasy se utopily v proudu „zakořeněných klišé”. Stačí si vzít současného ministra zahraničních věcí Velké Británie, Borise Johnsona, který z novináře, myslícího reálně, rychle “otočil” a stal se z něj „divoký obhájce studené války”, připomíná komentátorka.

Je obtížné pochopit, proč se britské bezpečnostní služby snaží představovat hrozbu z Ruska děsivější, než hrozby džihádistů – možná, že má MI5 své tajné myšlení. Nicméně je možné, že hlavní tajemství je, že „démonizovat Rusko je stále obtížnější”. Nyní se v britské společnosti zaznamenává stále zřejmější skepse vůči obviněním proti Moskvě, a to není práce jen „kremelských trolů”. Možná, že už brzy nebudou moci britské úřady Ruskem (jako všestranným obětním beránkem) občany strašit, dodala Dejevská.

(KPa, pz.cz, Foto: Semen Lixodeev / Shutterstock.com)

Komentáře