Jen pár dnů po Brexitu zveřejňuje EU plán na další rozšiřování, armádu EU a členství Turecka

49

Evropská unie podstupuje „existenční krizi“, kterou lze vyřešit jen pomocí větší vojenské integrace, přistoupením Turecka a vytvořením „skutečné unie“, říkají šéfové EU.

V dokumentu o zahraničně politických cílech unie ve světle britského hlasování za odchod volají činitelé EU po „silnější Evropě“ tažené „spojením své váhy do skutečné unie.“  EU šéfová zahraniční politiky Federica Mogherini v předmluvě poukázala, že „Evropská unie v současnosti provádí nasazení v sedmnácti vojenských a civilních operacích s tisíci muži a ženami sloužícími pod evropskou vlajkou k zajištění míru a bezpečnosti,“ než vyzvala k další integraci.

Dokument dodává, že EU potřebuje „plné spektrum obranných kapacit,“ a ač tvrdí, že členské státy „zůstanou ve věcech obranných rozhodnutí suverénní“, tak se uchyluje k tvrzení: „Aby se mnoho z těchto schopností získalo a udrželo, musí se obranná spolupráce stát normou.“

V silných narážkách, že plánuje vytvoření sdílené armády, která může operovat spolu s NATO ale i odděleně od něj, říká, že ač transatlantická obranná organizace „existuje, aby bránila své členy,“ tak Evropané „se musí lépe vybavit, vycvičit a zorganizovat jak, aby rozhodně přispěli ke kolektivnímu úsilí, tak aby, bude-li to nezbytné, jednali autonomně.“

Rovněž volá po „silném evropském obranném průmyslu“ podporovaném „unijními fondy“ a „nadnárodní kooperací“.

Vojenské úsilí EU bude posíleno „diplomatickou sítí“, která se potáhne „daleko i hluboko do všech koutů planety,“ dodává tento dokument.

Avšak v připomínce oblíbených terčů nenávist Euroskeptiků dokument rovněž obsahuje celkem dost nejasného žargonu.

V jednom okamžiku říká: „EU bude odpovědným globálně zainteresovaným hráčem, ale ta odpovědnost musí být sdílená a vyžaduje investice do našich partnerství. Spoluodpovědnost budiž naším vůdčím principem při prosazování na pravidlech založeného globálního řádu.“

Co se týče členství Turecka, se dokument vyjadřuje jasně, že k němu má dojít co nejdříve.

V jedné pasáži nastiňuje touhu EU po dalším rozšiřování, když volá po „věrohodném přístupovém procesu“ pro země jako Západní Balkán a Turecko.

Mezitím rovněž volá po větší kooperaci s Tureckem v naději, že tím islamistickou vládu této země dovede do souladu s přístupovými kritérii EU včetně obnovení vztahů se státem EU Kyprem. Rovněž se uvádí, že turečtí občané by měli mít snadnější přístup k vízům do EU.

„EU tudíž bude prosazovat přístupový proces – držící se přísných a spravedlivých přístupových podmínek – přičemž bude koherentně navazovat rozhovory o boji proti terorismu, regionální bezpečnosti a uprchlících. Rovněž budeme pracovat na modernizaci celní unie a liberalizaci víz a na další spolupráci s Tureckem na poli vzdělávání, energetiky a dopravy.“

Dokument je dalším důkazem, že vůdci EU se ve snaze zabránit odtržení dalších členských států po hlasování o Brexitu pokouší spěchat s integrací.

Předseda Komise zahraničních záležitostí Evropského parlamentu Elmar Brook už tento týden volal po vytvoření armády EU, jak tvrdí německé noviny Die Welt: „Potřebujeme společné (vojenské) ústředí a koalici (zemí EU) jednající v souladu s trvalou strukturální kooperací zakotvenou ve Smlouvě o EU. Z takovéto skupiny by mohla nakonec vyrůst armáda EU.“

Tyto plány by však mohly narazit na opozici obyčejných voličů.

Letošní průzkum Pew ukázal, že velká většina občanstva EU se zdráhá zvýšit obranné výdaje. Ze všech 28 členských států EU jen Poláci a Dánové upřednostňovali jeho zvýšení.

(SSt, ac24.cz, Foto: shutterstock.com)

Komentáře